I ty jsi můžeš vybrat pohled na realitu

https://pixabay.com/cs/protiklady-d%C3%ADt%C4%9B-chlapec-vesel%C3%A9-2779480/

Častokrát se mi v zaměstnaní za pokladnou stává, že když popřeji zákazníkovi hezký den, odpoví mi „no… hezký asi moc nebude, venku prší, nebo no… jak může být den při pondělní cestě do práce hezký“. Odpovídám na to, že může, záleží totiž na tom, jak do každého dne vstupujete a jakou realitu kolem sebe vidíte. V následujícím článku předkládám pár tipů k tomu, co mě motivuje do každého dne a jak si udržet úsměv na tváři a mít každý den hezký. 

Pravidelný denní režim
tak třeba nyní, když píšu tento článek, je sobota, 5:37 ráno. Vzbudil jsem se ve 4:50, což je doba, kdy odcházím z domu na ranní směnu. Většina lidí by si řekla, „mám volno, tak se pořádně vyspím,“ jenže mám to takto nastaveno, potvrdilo se mi, že nejlépe se něco píše a tvoří buď na večer, či časně z rána. Je to proto, že v tomhle mezičase, je vše ještě v klidu, ve tmě, v tichosti. Právě při těchto okamžicích, se člověk dovede ponořit do svých hlubokých pocitů, aby ze sebe projevil, čím je. Mysticky napsáno, projevil své božství.

Nesleduji zprávy a nevěnuji pozornost tomu, co se mě netýká, či nepatří do mojí rezonance.
Tohle je pro lidstvo nesmírně náročný krok, odpojit se od všeho, co s nimi nerezonuje. Jednoduše by se tomu dalo říci, vyhodit odpadky. Osobně zaměřuji svou pozornost na službu, nikoliv na výsledek. Nejdu cestou ambice, jdu cestou pokory ovšem se smysluplnými ambicemi.

Dělám už jen to, co mě baví
Když jsem si v srpnu 2015 řekl, že od 2.1.2017 už budu dělat pouze to, co mě baví, vůbec jsem netušil, jak si tohle dovedu nastavit a udržet v běžném denním procesu. Podařilo se! Dnes každé ráno vstávám do práce s vidinou, že se těším na zákazníky, těším se na to koho zase potkám, i když jsou to většinou jedni a ti samí lidé, těším se na to, kolik bytů a domečků svým markováním nákupu rozsvítím a udržuji v hojnosti a dostatku. Navíc i to předávání peněz z ruky do ruky, ten koloběh, to je přímo meditace či rituál. Až z takto hlubokého pohledu se dívám na své zaměstnání. Nedovedu si dnes už představit, jak bych poohlížel na to někde ve fabrice u pásu, kde by mi jezdily nějaké součástky do aut, takto mi pod ruky přichází aspoň životadárné tvary. (ovoce, zelenina, pečivo či mléčné výrobky nebo minerální vody)

Lidé mne zastavují i mimo prodejnu
zde už navazuji na předchozí odstavec, že ta láska k profesi, se mi projevuje i navenek mimo prodejnu. Lidé mne najednou při procházkách městech zastavují, zdraví, znají se ke mně, občas prohodíme pár slov. Pro mne je tohle důkaz, že jsem na správném místě, že takto pracuje „to božství“ ve mně. Takto se pozná činnost z pozice dharma. Již nějakou dobu mě napadá o tom napsat e-book, patrně se do něj pustím. No řekněte, je sobota 6:08 ráno a kolik impulzů či inspirace mi zase přišlo jen během té půlhodinky, co tento článek vznikl.

 

Comments

comments