Můžeme být kým chceme část 3 – prodavač/ka

https://pixabay.com/cs/pokladna-registrace-maloobchodn%C3%AD-576160/

Přátelé, dnešní díl rubriky můžeme být kým chceme, bych chtěl věnovat povolání, které je mou hlavní součástí a bez kterého by se veškerá moje tvořivost, elán či energie, nemohla ukázat na veřejnosti v tom nejzářivějším světle a činů. Co vše vnímám při práci prodavače, popisuji níže v článku.

Při návštěvě jednoho rožnovského obchodního řetězce, mě inspiroval prodavač Rosťa svým pozitivním přístupem a jeho energií při práci. Je velice upovídaný a bdělý, když sedne za pokladnu, je to jako by se naladil na univerzum a tvoří. To mě inspirovalo k tomu, abych se stal prodavačem. Zde je několik bodů, které vnímám při své práci jako veledůležité uvědomění.

Není nic ušlechtilejšího, než služba ostatním
Tuhle skutečnost řadím na první místo, neboť je velice univerzální. Ať děláme kterékoliv jiné zaměstnání, měli bychom si uvědomit, že všechno hezké a ušlechtilé, najdeme ve službě. Většině lidem se slovo služba může zdát jako něco podřadného, něco co jejich ego odmítá, ve skutečnosti je to největší dar, který můžete veřejnosti projevit, ať už jste prodavačem, dlaždičem, nebo ředitelem fabriky.

Služba s sebou může nést informaci o Vás samotných. Pokud děláte, co milujete, budete to dělat nejlépe jak umíte. Lidé to vycítí a začnou Vás vyhledávat. To proto, že do té činnosti dáváte kus sebe, kus své energie. Většina lidí dnes ovšem dělá to, co je nebaví, chodí do práce jen proto, že dostanou jednou měsíčně zaplaceno. To je velice slabá náplast na jejich kopance a bolístky, které si za měsíc vyslechnou a jsou nuceni je přijímat. Ty peníze to totiž nezahojí.

Vnímat koloběh informací
Tohle vnímám například při práci s pečivem. Když jsem byl zaměstnaný v jednom větším rožnovském supermarketu, tak mi kolegyně říká
nemusíš se s tím pečivem tak rovnat, lidé to neocení bohudík jsem s ní hrubě nesouhlasil. Tato paní ještě není dostatečně bdělá na to, aby si uvědomila, kolik práce musel ten pekař na noční směně vynaložit, aby se pečivo dostalo na 6 hodinu ráno přímo do obchodu. Tím, že bych ho mrskl flegmaticky na tác, jak se mi zlíbí, svým způsobem hanobím jeho dílo. Pokud totiž zákazník uvidí pěkně narovnané pečivo, tak ho přímo láká si ho koupit a zakousnout se do něj. Tady můžeme pamatovat i na to, že největší energie z člověka vychází z jeho rukou a z temene hlavy.

Pokladna jako rituál či meditace
spousta lidí se snaží o meditace, vezmou si tepláky a jdou se po práci někde zklidnit do tělocvičny. Netuším proč, ale tento styl meditace mi nikdy nešel. Naopak jsem pocítil při práci na pokladně, jak se člověk stává součásti rituálu či meditace. Svým způsobem může mít přijímání a vydávání peněz stejný princip, jako nádech a výdech. Při meditacích jsou dechová cvičení důležitá. A co ten rituál?

Rituál se odráží na samotných penězích. Podle způsobu platby poznáte, jak asi zákaznicí žijí. Bankovky totiž mají dvě strany. Na té první na nás nakukuje nějaká mrtvá osobnost z minulosti, kde hlava osobnosti, může symbolizovat díru, kam finance padají do propasti. Pak je zde ještě druhá strana – ta živá, kterou si ale málo všímáme. Jsou tam vyobrazena např. křídla na 1000 koruně, ruce na 200 koruně. Tyhle symboly, představují živou stranu, proudění a tok energie.

Proto, když tedy beru a vydávám od zákazníka k zákazníkovi hotovost, vždy bankovky pokládám a vydávám tou živou stranou, čímž mezi dvěma lidmi vzniká hojnost a živá energie.

Nejpodstatnější na závěr
Nebýt prodavačů, tak se lidé nenajedí. Při hlubokém vnímání si možná uvědomíme, že jsme neviditelnými prostředníky každé chaloupky, domova či bytu a že se staráme o pohodu a zázemí. Proto náš přirozený úsměv, elán a příjemná energie, je nezbytnou součástí každého nákupu. Navodí to krásný pocit z nákupu, určitě kvalitnější, než když půjdete do supermarketu a uvidíte tam otrávený personál.

Comments

comments