Můžeme být, kým chceme – sběratel hokejových karet

Máme tady další díl seriálu, můžeme být, kým chceme, ve kterém vám představím spíše hobby, než tvůrčí činnost. Dlouhá léta jsem se věnoval sběratelství hokejových karet. Dá se říci, že na tomhle bylo založeno celé moje dětství. Co všechno se zažilo během sběratelství, které trvalo nádherných 20 let, popisuji níže v článku.

Sběratelství se pro mnohé lidi, stává vášní na celý život, člověk se snaží něco dosbírat. Během této sběratelské cesty, nás provází mnoho dobrodružství, spojená s touhou a očekáváním.

Začátek sběratelské pouti

http://www.tradingcarddb.com/ViewCard.cfm/sid/4915/cid/1201008/1992-93-Score-533-Mike-Sullivan

Všechno to začalo touto kartičkou Mike Sullivana, (viz. obrázek) která se stala mojí první a odstartovala 20cti leté působení na sběratelské veřejnosti. Vzpomínám si moc dobře na rok 1996, kdy ke mne dostala do sbírky. Každý kdo sbíral, tak si vybaví hromadu řadových karet, které jsme ve druhé polovině 90tých let měnili na chodbě po panelácích, ve školách o přestávkách, nebo venku na hřištích. Karty byly častokrát mírně poškozené odřenými rohy, ve větších extrémech to byly doslova rádiusy. O 100% stavu karet, si to mohlo jen zdát. Takové byly začátky asi každého sběratele. Škoda že dnes už takové to okamžiky a obrázky neuvidíme, jelikož dnešní generace má již jiné hodnoty.

Sbírka se rozrůstala, rok 2003 začala spolupráce s větším okolím.
Sbírka se mi postupně začala rozrůstat, kdy zájem po zlatém triumfu našich hokejistů v Naganu, upadal. To se psal rok 1999 až 2000. V roce 2003 už mi byl malý i Rožnov p.R., kde jsem zůstal snad jako jediný sběratel a hledal jsem další sběratele – kamarády. Cesta skončila v Kopřivnici u Lukáše Dvořáka.

Vstup na celorepublikovou veřejnost – rok 2006
Rok 2006 se mi sběratelsky zapsal jako rok velké transformace. Začal jsem být v kontaktu se sběrateli po celé ČR, právě tohle období bylo transformační, neboť se musely vyřadit všechny poničené karty. Sběratelství na celostátní úrovni, už mělo jiná pravidla, než jako tomu bylo v dřívějších školních let. Sběratelská síť byla rozšířena po celé republice, avšak nejintenzivnější spolupráce byla s kamarády z Vysočiny Michalem Špalkem a později s Marcelem Kocmanem.

Co vše moje sbírka obsahovala
Jako velkou srdcovou záležitost se staly kartičky hokejistů Vsetína. Tento šestinásobný mistr české hokejové extraligy způsobil, že mi sběratelství vydrželo tak dlouho.

Poté se moje zaměření rozšířilo na celé kompletní sety. Jak z české extraligy, tak i na kompletní sety z NHL. Budoval se doslova archív všech hokejových sezón. NHL mi sahala od sezóny 1989/1990 až po 2015/2016. Karty české extraligy jsem vlastnil od těch prvních APS 94/95 po OFS 2015/2016. Celkem to mohla být asi 60tka kompletních setů čítajících 30 000 ks. hokejových karet. Jako poslední sbírku jsem ještě zvlášť sbíral tým NHL Ottawy Senators, který mi přirostl od sezóny 2002/2003 k srdci.

 

S věkem se měnily i hodnoty
S přibývajícím věkem, se mi začaly měnit i hodnoty. V srpnu roku 2016 jsem byl více zaběhnutý v astrologii, duchovních věcech. Na svou sbírku jsem se díval už jiným úhlem pohledu, co mi dříve připadalo jako úspěch, cíl, či meta, mi nyní připomínalo až přílišné hromadění.
Dnes je již drtivá většina karet u sběratele, který tím stále žije, cítím a vím, že jsou u něj v dobrých rukou. Sám jsem si ponechal jen sbírku Ottawy a Vsetína a svou sběratelskou dráhu jsem víceméně ukončil. Takhle nádherné bylo dvacetileté období sběratelství, plné prožitků nad rozbalenými boxy, shánění chybějících karet, touhy. Nyní si ke každé sezóně koupím malou hrstku kartiček Ottawy a tím to končí. Kdo ví, třeba se k tomuto koníčku navrátím až s mými dětmi.

Comments

comments